POHANI

Filmový scénář vznikl jako adaptace původní divadelní hry Pohani, která je považována za vrcholné dílo mladé, tragicky zesnulé, fenomenální autorky Anny Jablonské.
Autorka Anna Jablonská tragicky zahynula při teroristickém útoku na letišti Domodědovo v Moskvě v roce 2011. Autorce se tak stala osudnou náboženská nesnášenlivost, k jejímž principům se vymezovala právě v divadelní hře Pohani.
Kromě nepochybných kvalit samotného díla, se filmoví tvůrci snaží přispět k posílení jména a odkazu této pozoruhodné dramatičky a básnířky. Záměrem je představit film a dílo Anny Jablonské na mnohých filmových festivalech, a to zejména v Evropě.
Drama Pohani je drama o identitě dnešního Evropana ve východní části Evropy. S menšími a nepodstatnými odchylkami se Pohani v principu týkají nejen Ruska, ale také Polska, Ukrajiny, Běloruska, Česka, Slovenska a dalších východoevropských zemí. Komunismem zpřetrhaný a zničený vztah člověka k jeho vnitřnímu, spirituálnímu rozměru, pokleslost církevních institucí, provázanost tradičních náboženství s kulty a pověrami, krize víry…
Ale je to také krize identity nejen transcendentálního vztahu, ale rovněž krize identity v rámci lidského společenství, vztahů v rodině a mezi lidmi vůbec, krize možností seberealizace, krize zdravého materiálního prostředí. Člověk a jeho identita se ocitá v bídném stavu. Přesto je v Pohanech jasně naznačeno, že by tato prázdnota a toto neštěstí nemuselo být, že je vlastně absurdní, že člověk a jeho potenciál vysoce přesahuje danou realitu. Podobně i potenciál náboženství a kulturních tradic potřebují novou mízu, nový život, nové obsahy. Obsahy, které vycházejí přímo z dnešního člověka a z jeho žízně po plnosti života.
Příběh Pohanů dopodrobna zobrazuje to, jak se momentální aktuální podoba nábožensko-kulturního života v Rusku přímo dotýká bezprostředních vztahů v rodinách a zpětně dopadá na celou společnost. Je to jakýsi začarovaný kruh, ze kterého zdánlivě není cesty ven. Nicméně autorka spatřuje právě v rodině východisko a možnou naději, protože rodina je prostředí, kde jaksi přirozeně vzniká a existuje nejvzácnější materie tohoto světa, láska. I když je to rodina ruská, zbídačená, rozhádaná, plná lhostejnosti a nepochopení. Právě na příkladu takovéto rodiny vystihuje autorka skutečnost, že pod povrchem křiku a hádek stále žijí vztahy, které mají moc uzdravovat společnost.
Zároveň se hra vztahuje k celé řadě současných nábožensky motivovaných tragédií, z nichž poslední byl teroristický útok na Srí Lance na velikonoční neděli 2019. Ačkoli se hra nezabývá přímo terorismem, ukazuje na komorním příběhu, jak náboženský fanatismus ničí životy a osudy svých obětí, jak pracuje s jejich mentalitou a jak je nebezpečný ve svém jádru. Hra může vyznít ateisticky, agnosticky i pro nábožensky, protože nesoudí víru jako takovou. Název Pohani se vlastně týká nás všech: My všichni, kteří neznáme boha, si místo něho vymýšlíme svoje bůžky, modly, karikatury boha…
Bojujeme spolu o to, který kult je lepší. Avšak všichni jsme pouhými pohany. Všichni jsme bez boha.

Podpořte prosím vznik filmu.
Na jeho dotočení chybí jen málo: 600.000,-Kč.
Budeme vděční za jakoukoli podporu: 909625010/5500

Foto Dušan Prouza
Foto Dušan Prouza